V Zámeckém Mlýně jsou k vidění především staré exponáty, které používali jindřichohradečtí rybníkáři a lesníci ke své složité práci v dobách minulých. Nechybí stručný historický exkurz do jednotlivých oborů, doplněný dobovými fotografiemi. Své místo zde také našly významné rybářské a lesnické rody, které sloužily na jindřichohradeckém panství i po několik za sebou jdoucích generací. V části věnované lesnictví si prohlédnete dvoumužnou motorovou pilu, Hackerův školkovací stroj, sekery a pily nejrůznějších provedení a účelu a další nástroje používané při práci v lese.
Během své návštěvy můžete shlédnout filmovou projekci Krajina zlaté růže, Historický výlov rybníku Vajgar a Vodu ve světlo měnit. Expozice je doplněná výstavou historických i současných fotografií.
Panský pivovar byl přestavěný v polovině 16. století. V roce 1580 začal Adam II. z Hradce stavět pod Pluhovou baštou nový pivovar, který patřil k největším v Čechách. V letech 1831–1835 si jej pronajal otec Bedřicha Smetany, který v něm s celou rodinou bydlel. V místě, kde ústí stoka z Vajgaru do Nežárky, byl postaven mlýn U čtrnácti, nejstarší v Jindřichově Hradci.
Další informace
Nad hlavním vchodem jsou ve zdi zasazeny dvě kamenné desky se znakem Jáchyma z Hradce a jeho manželky Anny z Rožmberka, s nápisem vztahujícím se k založení mlýna.
Mlýn byl vybudován r. 1551, přestavěný v roce 1888 na vodní elektrárnu, která byla ve své době první v Čechách. Instalaci turbíny a dynama (původní dynamo je umístěno v muzeu) provedl František Křižík. Vyráběný elektrický proud se využíval k osvětlení města (v celých Čechách to bylo v Jindřichově Hradci jako druhém městě hned po Praze). Po rekonstrukci bývalého mlýna je Křižíkova elektrárna od roku 2002 opět v provozu a podle stavu vody vyrábí 15 až 50 kWh. Skutečná i historická hodnota mlýna je srovnatelná s nejvýznamnějšími budovami ve městě.