Vznik pily a Doubkova mlýna v Peníkově není přesně znám, uvádí se až letopočet 1865, do kterého je datováno současné vnitřní vybavení pily. Voda rybníka poháněla pilu a mlýn a to až do druhé světové válce. 50. léta přinesla konec provozu obou objektů. Mlýn se zastavil úplně, nicméně pila byla využívána příležitostně až do začátku 70. let.

Vlivem zanedbání údržby došlo ke zničení vodních kol a k průsakům rybníka do podpilí. Pronikající voda způsobila zborcení kamenných zdí nesoucích celodřevěné vrchní patro stavby. Při rekonstrukci v roce 2001 - 2005 se pilnice s vrátila nejen do svého historického vzhledu, ale i provozuschopného stavu, který odpovídá pravděpodobné přestavbě pilnice krátce před první světovou válkou.

Hlavním strojem je svislá rámová pila celodřevěné konstrukce. Výřezy se z cesty na hrázi rybníka nakulují vraty ve stěně budovy na vozík rámové pily. Na vozíku se výřez upevní a i s vozíkem prochází rámem pily. Jediný list pily odřízne jeden kus řeziva. Po dokončení řezu se vozík ručně nebo samočinně navrací do výchozí polohy. Kus řeziva se odebere, výřez uvolní, bočně posune o tloušťku následného kusu řeziva, znovu upne a v řezání lze pokračovat. Řezivo je ručně vynášeno vstupními vraty ven a připravováno na odvoz.