Napříč Českou Kanadou z Jindřichova Hradce do Slavonic

    Datum cesty:
RadDatePicker
Open the calendar popup.
   

Typ: Kolo - horské     Délka: 39,85 km     Doba: 2 hod 49 min
 

Zajímavosti na trase

Ochranná zeď střelnice

V městském lese na východním okraji Jindřichova Hradce stojí kamenná zeď z roku 1897, která v délce více jak půl kilometru lemuje známou úzkorozchodnou železnici. Zeď vysoká čtyři metry chránila vlaky před výbuchy z nedaleké vojenské střelnice. Zbytky střelnice se zachovaly ve formě zarostlých ochranných valů. Zeď se stala také místem, na kterém se daří vzácně se vyskytující kapradině sleziníku zelenému.

Hamerský potok

Významný vodní tok pramenící v Jihlavských vrších je dlouhý 46,5 km a jeho nejhezčí údolí vede od Ratmírovského rybníku k malebné obci Jindřiš. Hamerský potok je morfologicky poměrně zachovalý a díky tomu je kolem něj a v něm řada významných druhů spíše menších živočichů, hnízdí tu i např. skorec vodní. Potok se dostává až k rybníku Vajgar v Jindřichově Hradci, kde se vlévá do řeky Nežárky.

Vítkův Hrádek

Z Blažejova je možné se vydat na zříceninu jednoho z nejstarších hradů na našem území - Vítkův Hrádek. Na výrazném ostrohu nad Hamerským potokem založil pravděpodobně Vítek z Hradce ve 13. století malý hrádek, který později získal řád německých rytířů. Sídlo vzniklo na trojúhelníkovém půdorysu s okrouhlou věží a obytnou budovou. V 15. století byl Vítkův Hrádek opuštěn a nikdy nebyl obnoven. Dnes jej připomínají jen zbytky zdiva a základů.

Hrádeček

V přírodní rezervaci Hrádeček se nacházejí vzácná mokřadní společenstva rašelinišť, slatinné louky a významné rybníky, kde se daří chráněným druhům ptáků, obojživelníků, hmyzu, rostlin a hub.

Jalovcové porosty

Pro Českou Kanadu je typický častý výskyt jinak velmi vzácného Jalovce obecného, na této trase hlavně v okolí Kunžaku a Valtínova. Kompaktní jalovcové porosty jsou dokladem extenzivního využívání kamenitých pastvin a dnes patří mezi ohrožené druhy flóry ČR.

Vysoký kámen

Důležitým místem Přírodního parku je jeho nejvyšší bod, a to Vysoký kámen, dříve zvaný též Markův kámen (738 m n. m.). Na jeho zarostlém vrcholu se tyčí kamenný sloup, pod nímž se nachází mohutné izolované skalisko. V minulosti se jednalo o místo, kde se setkávaly hranice Čech, Moravy a Rakouska – odtud pochází německý název Markstein, tedy hraniční kámen.

Zvůle a Šibenik

Za zmínku stojí také rybník Zvůle a vrch Šibenik (732 m n. m.), v jejichž okolí se nachází mnoho zajímavých žulových balvanů, mohutná skalní seskupení či přírodně vytvořené skalní mísy. Nejpozoruhodnější je balvan zvaný „Ďáblova prdel“, který se nachází poblíž osady U Panského lesa.

Skalní město

V blízkém okolí obce Stálkov se nachází řada skalních útvarů vzniklých působením procesů zvětrávání a odnosu landštejnské žulyVýraznou kamennou akropoli najdeme na trase vedoucí ze Stálkova do Vlastkovce. V blízkosti skautské základny zaujme především mohutná vrcholová skála s „věšteckou“ miskou.

Graselova sluj

Upravený převis v nízkém žulovém bloku měl v minulosti sloužit jako jedna ze skrýší bandity a loupežníka Johanna George Grasela (*4. 4. 1790), který byl dopaden a za své zločiny roku 1818 oběšen ve Vídni. Dnes se používá jeho jméno ve tvaru „grázl“ jako synonymum pro označení lumpa. Vede tudy naučná Graselova stezka, která seznamuje turisty s vlastivědnými zajímavostmi Slavonicka.

Pfaffenschlag

Zaniklou středověkou ves Pfaffenschlag (česky Bobovec) odhalil archeologický výzkum mezi lety 1959 – 1971. Odkryté základy ukázaly, že v osadě bydleli lidé v 11. století, poté zanikla a obnovena byla až koncem 13. stol., v roce 1423 ji však husité zničili a nebyla již nikdy obnovena. Vesnice se skládala z více jak deseti usedlostí, které byly uspořádané ve dvou řadách. Na domy postavené z kamene navazovaly hospodářské objekty a u některých byly také sklepní prostory. Tím nejvýznamnějším z archeologických objevů byl fakt, že středověká vesnice Pfaffenschlag nebyla založena na „zelené louce“, ale na základech staršího slovanského osídlení z 11. – 12. století. Lokalita má celoevropský význam.

Dědek u Slavonic

Území významného rybníku Dědek bylo za chráněné vyhlášeno roku 1995 na výměře 2,79 ha s ochranným pásmem téměř čtyři hektary. Důvodem ochrany je vysoká druhová diverzita fytoplanktonu i zooplanktonu a dalších vodních organismů. Na území bylo objeveno 24 druhů vážek, mezi nimi také ohrožená Leucorrhinia pectoralis. Žije tu rak říční či skokan krátkonohý. 

Pevnostní areál Slavonice

Muzeum československého opevnění je ukázkou části obranné pevnostní linie ČSR budované v letech 1935–1938. Jádro areálu tvoří 11 rekonstruovaných lehkých bunkrů vzor 37 (tzv. řopík), unikátní zachovalé pozorovací a střelecké průseky, zákopy a stovky metrů protipěchotních a protitankových překážek. Běžně jsou přístupné dva bunkry – plně vybavené a vyzbrojené. Jedná se o významnou vojensko-technickou památku, která v současné době představuje jediné takové muzeum na Jindřichohradecku a nejlepší expozici týkající se lehkého opevnění v ČR. Každoročně první sobotu v červenci je pořádána akce s ukázkou palby z bunkru nazvaná „Oživený řopík 1938“ a každou první sobotu v srpnu se koná bojová exhibice „Přepadení řopíku 1938.

Muzeum samorostů

V hájovně u Slavonic je možné navštívit originální výstavu dřevěných samorostů, kterou její tvůrce buduje již přes 40 let. K vidění je více než 600 exponátů. Muzeum je natolik unikátní a atraktivní, že se stalo kulisou i v mnoha českých filmech.

Slavonice

V historickém jádru města je dochován v Evropě ojedinělý urbanistický renesanční celek, který byl vyhlášen městskou památkovou rezervací roku 1961. Pod městem byl vybudován labyrint sklepů a chodeb (13. – 16. století). Slavonické podzemí je unikátní technickou památkou zpřístupněnou veřejnosti od roku 1998. V centru Slavonic se nachází mnoho památkově chráněných domů v gotickém, renesanční i barokním slohu.